Kročejová izolace

Správné provedení kročejové izolace:

Špatné provedení kročejové izolace:

Kročejové izolace se používají v patrech, resp. tak kde je pod podlahou další obývaná místnost. V prvním a druhém případě je kročejová izolace položena bez přerušení, tak jak by to mělo být. V prvním případě je použitá vícevrstvá technická-vyrovnávací vrstva a v tom druhém je na dorovnání rozvodů o menších rozměrech použit výplňový materiál, např. suchý písek, štěrk, polystyrenová drť smíchaná s cementem apod.

>> Poptejte zvýhodněnou cenu anhydritové podlahy >>

Na vyrovnání a překrytí tech. rozvodů jsou vhodné polystyrenové desky a nebo litá cementová pěna s polystyrenem. Materiál tlumící kročejový hluk je zase např. minerální vlna nebo elastifikovaný kročejový polystyren.

Celá skladba by tak mohla mít tyto rozměry:

Vyrovnávací technická vrstva : Polystyrenové desky, litá cementová pěna s polystyrenem.

60 mm (nejčastěji se vyskytují rozměr rozvodů, ale může být i jiný)

Kročejová izolace : Polystyren, minerální vata, mirelon.

10 – 50 mm. Podle použitého materiálu a stropní konstrukce.

Dodržet maximální hladinu kročejové neprůzvučnosti nařizuje vyhláška MMR – technické požadavky na stavby.

Jako kročejová izolace se používají nejčastěji tato izolace:

•  Elastifikovaný (kročejový) polystyren

•  Minerální vata

•  Mirelon

Polystyren vychází levněji než vata, má i lepší hodnoty utlumení kročejového hluku. Má ale horší tepelně izolační vlastnosti. Používá se ve 40 – 50 mm vrstvě.

Minerální vata je nejdražší, ale nabízí dobré vlastnosti utlumení kročejového hluku, ale i tepelně izolační vlastnosti, zvyšuje vzduchovou neprůzvučnost a je to nehořlavý materiál. Používá se ve 20 až 30 mm vrstvě

Mirelon je svým způsobem záchrana brzda. Používá se hlavně v případech, kde nelze použít klasickou kročejovou izolaci, např. z důvodu nízkých stropů, nebo značnému množství rozvodů na podlahách apod. Požívá se v 10 mm vrstvě. Stlačitelnost mirelonu je až 70%!

Separační vrstva 0,0 mm

Anhydrit

Výška anhydritu se určuje podle stlačitelnosti podkladu a typu použité anhydritové nebo cementové samonivelační směsi. V tomto případě by postačovala výška od 40 mm samonivelačního anhydritu nebo od 50mm samonivelačního cementu (např. CEMflow)

Špatné provedení kročejové izolace znázorňuje nejčastěji viděné chyby. V tom prvním případě je výška podlahové konstrukce nízká a kročejová izolace je „rozřezána“ mezi instalacemi. Na místech, kde se roznášecí deska, instalace a strop spojují vznikají zvukové i tepelné mosty. Tento problém je možné řešit podle toho detailu:

Popis:

V místě kde je kročejová izolace přerušena z důvodu vedení instalace (elektřina, voda apod.) se nad tuto část vloží 5-10 mm tlustý mirelonový pás. Pokud není mirelon zafixovaný, doporučujeme přesah na každé straně min 100 mm. Toto řešení není nijak úchvatné, ale pokud řešíte tento problém ve fázi kdy jsou veškeré rozvody elektřiny, topení apod. hotové už jiné řešení, kromě předělání rozvodů, nemáte. Vhodnost toho způsobu řešení by jste měli konzultovat se svým odborným stavebním dozorem, nemusí být vhodný v každém případě!

Ve druhém případě je kročejová izolace instalována do první vrstvy v které jsou rozvody a v další vrstvě je běžná tepelná izolace. Tato chyba je k vidění u skladeb vyšších rozměrů, kdy se z důvodu stlačitelnosti neprovádí celá skladba izolace z kročejové, ale kombinuje z pevnějším typem izolace. Kročejová izolace bývá často použitá ve spodní vrstvě právě kulí své schopnosti absorbovat lépe nerovnosti než klasické tepelné izolace. Kročejová izolace tak ztrácí na účinnosti.

Jak předejít tomuto častému problému je v podstatě velice jednoduchá záležitost a řešení jsou hned dvě. První způsob je např. ten že způsob montáže rozvodů budete řešit se svým projektantem. Pokud je instalace rozvodů plánována po podlaze, je třeba s tím počítat i v projektu a upravit tak podle toho skladbu podlahy. Anebo se instalace rozvodů provádí do stěn. Je to sice dražší řešení ale to je i v případě kdy je třeba zvednout skladbu podlahy.

Skladba podlah s kročejovou izolací bývá nižší než skladba podlah např. na základové desce. Stává se tak častěji než u jiného typu konstrukce že rozvody se ani do plánované kročejové izolace nedají schovat, to se týká hlavně křížení a výšku podlahy už nelze zvednout. Už to že jsou izolace rozřezané je pro správné fungování izolací špatné, ale neohrožuje to pevnost roznášecí desky, rozvody vystupují z izolací ovšem ano. Tomuto problému se dá většinou vyhnout velice jednoduše a to naplánováním konstrukce podlahy ještě před zhotovením rozvodů. Při instalaci rozvodů tak instalační firma ví kde je jaká výška a způsob montáže tak může přizpůsobit tomuto požadavku.

Na podlahách které leží na zemině nebo jsou nad nevytápěnou místností je nutné docílit co největšího tepelného odporu. I pokud je splněna ČSN 73 0540, je vždy možné dosáhnout lepších výsledků. Polystyrenové izolace, které se nejčastěji používají jako tepelná izolace tam kde není třeba tlumit kročejový hluk, mají také větší nosnost než kročejové izolace. Proto je např. u kročejové izolace, která je např. o polovinu nižší než klasická tepelná, dělat roznášecí desku ve stejné tloušťce jako u tepelné izolace s daleko menší stlačitelností. Viz naše kalkulačka na výšku Anhydritu.

Na zateplení podlah, obzvláště u těch vytápěných, má do jisté míry vliv i zateplení pláště budovy. Energie (teplo) z podlahy uniká i do svislích konstrukcí, nejvíce je to patrné u podlah které leží na zemině, základové desce. Viz obr.

Zabránit úniku tepla přes základovou desku a do ní je možné použitím kvalitní teplené izolace v dostatečné tloušťce. Zamezit úniku teplo přes obvodové zdivé je zase možné kvalitním zateplením soklu anebo vnitřním zateplením, při kterém je podlaha odizolovaná i od zdiva.

Podlah na zemině, resp. v přízemí nebo nad nevytápěnou místností se problémy s rozvody také týkají, i když ne v takové míře jako je to právě u podlah v patře, kde bývá výška podlahy nižší. U těchto typů podlah se ale setkáváme s prohřešky nejčastěji související se zateplením a nosností podlah. Ve většině případů pak nejsou dodrženy ani minimální požadavky na zateplení podlahy s podlahovým vytápěním.

Jak již bylo napsáno, v patrech je minimálně vhodné, u bytových a nebo řadových domů nutné, používání kročejové izolace. Kročejové izolace mají ale větší stlačitelnost, proto je nutné přizpůsobit tomuto faktu i výšku roznášecí desky- anhydritové nebo cementové samonivelační podlaze. To ale u podlah na zemině a nebo nad nevytápěnou místností není potřeba, používáním „měkkých“ izolací např. kročejové izolace, EPS 50Z – 70Z, se tak snižuje nosnost, resp. podle stlačitelnosti je nutné upravit i výšku roznášecí desky (anhydritové nebo cementové těžké plovoucí podlahy). Použitím takových materiálů se tak může snížit i výška tepelných izolací. Kročejové anebo výše zmíněné izolace pak mívají i nižší tepelný odpor.

Můžeme se setkat s názory, že podlahové topení negativně ovlivňuje lidský organismus, např. vnikem křečových žil, snižováním imunity apod. Aby bylo možné si na tuto otázku odpovědět, je nutné nejdříve se zajímat o to jaké okolnosti ovlivňují negativně ...

více informací