Sanace nejen anhydritových podlah

Termín sanace podlah je nejčastěji zmiňovaný při rekonstrukci starších objektů, ale i na nových podlahách se mohou vyskytovat vady, které je třeba opravit, tedy jak by řekl odborník - sanovat.

Odborně provedená sanace vrací podlaze její původní mechanické vlastnosti a prodlužuje podlaze její životnost.

Pro zvolení vhodného způsobu sanace je třeba znát konečný cíl sanace, tedy co se od sanace čeká a jaké jsou výsledné požadavky a parametry opravené podlahy.

Jaké vady se nejčastěji u podlah vyskytují?

Za vznikem prasklin může být hned několik různých příčin.

Jedna z nejčastějších je nedodržení vhodných dilatačních poměrů, dále je to u nových podlah příliš rychlé odpaření vody, takže materiál, (beton či anhydrit) nemá dostatek času na správnou hydrataci. To ale nejsou jediné dva důvody.

Praskliny se mohou vytvořit díky nestabilnímu podkladu, jeho pohybům či sesedání. V takovém případě je třeba zvážit, zda bude podklad, a tedy i trhlina / trhliny, dále pracovat – hýbat se.

U těžkých plovoucích podlah (anhydritová nebo cementová podlaha položená na polystyrenu nebo vatě) je také častou příčinou chybně dimenzovaná nosnost podlahy.

U cementových podlah to může být také vinou nedostatečné výztuže.

Také nekvalitní materiál může zapříčinit vznik prasklin.

Sanace prasklin v podlaze je poměrně jednoduchou záležitostí. Aby sanace byla účinná a měla dlouhodobé trvání, je třeba se zamyslet nad důvodem proč k prasknutí podlahy došlo.

Prasklina se nejprve podélně prořízne (zvětšení prostoru) a poté se ještě prořežou příčné „švy“ po 5 až 20cm (záleží na konkrétní situaci, v jakém místě se prasklina nachází, tloušťka roznášecí desky apod.), do kterých se následně vloží ocelové spony, kterými se prasklina takzvaně „sešije“. Tloušťka řezu by měla být cca 3-5 mm – provádí se běžnou ruční kotoučovou bruskou. Rozteč příčných řezů je třeba zvolit s ohledem na místo, kde se prasklina vyskytuje, její velikost, následné zatížení a požadovaná pevnost a o jaký druh podlahy jde. Hloubka řezů by neměla být menší než 1,5 cm. Příčné řezy se provedou tak, aby do nich šla vložit zmíněná spona - zvlněný plech o délce min 5 cm a výšce min 0,5 cm. Takto provedený šev se zalije řídkou epoxidovou pryskyřicí – v nabídce výrobců stavební chemie. Pokud se na oblast praskliny bude lepit následná nášlapná vrstva, je vhodné ještě čerstvou pryskyřici posypat křemičitým pískem, čímž se vytvoří dobrá kontaktní vrstva.

Tvarová deformace se týká pouze cementových podlah, anhydritové lité podlahy jsou této neřesti ušetřeny. Příčinou může být nesprávně nebo neúplně navržený technologický postup betonáže nebo jeho nedodržení. Tvarové deformaci je možné zamezit kotvením desky (např. silniční vozovky), kvalitní výztuží anebo dodržením obecně známých postupů.

Oprava :

Tvarová deformace spočívá v zaoblení desky s okraji nahoru. Pro opravu takové podlahy je nejdříve nutné vyčkat do doby, kdy se na desce přestane projevovat pohyb. Doporučuje se každodenní měření, třeba i několikrát denně. Ve fázi kdy se deska přestane deformovat se podlaha vyrovná do roviny z pohledové strany nejčastěji zbroušením (střed desky má většinou požadovanou výšku). Po vyrovnání betonové desky je možné zvolit jeden z následujících postupů opravy takto zdeformované betonové desky.

Odstranit obvodovou dilataci a vzniklým prostorem podlít betonovou desku vhodným zálivkovým materiálem na několik etap. Obvodová dilatace musí být poté nainstalována zpět!

Betonovou desku na několika místech provrtat a vzniklými otvory podlít betonovou desku vhodným materiálem

 

Sanace je oprava podlah, které jsou buď poškozeny nesprávným užíváním anebo nedodržením příslušných technologických postupů. Aby se nemusely sanovat nové podlahy, stačí dodržovat technologické postupy a brát v úvahu i obecně známá pravidla, která u anhydritu a hlavně u betonu platí. U podlah rekonstruovaných je také dobré sanaci spojit i s opatřením které zamezí dalšímu poškozování podlahy.

Autor: MARCONS International s.r.o.