Kde je možné anhydrit použít ?

V rodinných domech je použitelnost anhydritu prakticky neomezená.

Je ale nutné na některých místech provést zásadní opatření v podobě hydroizolací (stěrkové) v místech jako jsou koupelny, záchody, garáže a podobná „vlhká“ místa.

U garáží je nutné provést stěrku i z přední strany materiálu, na to občas zapomíná.

V místnostech se aplikace provádí i na stěny, minimálně do výšky 30 cm.

Provádí se v teplotách od +5C do +30C a uzavřeném objektu (bez průvanu).

Po ukončení pokládky se musí objekt uzavřít aby nedošlo k rychlému vyschnutí potěru. Výrobci doporučují zatěžovat podlahu už třeba i po 2-3 dnech jen aby se ten jejich materiál tvářil líp než ten ostatních, je to nezodpovědnost. Anhydritové potěry na sebe vážou v prvních dnech velké množství vody, a zatížení podlahy může vést k výskytu prasklin a to třeba až po tom co je podlaha „přikrytá“ nášlapnou vrstvou. Proto je stavbu třeba řádně ventilovat. Podlahu doporučujeme zatížit lehčími prácemi po 5-7 dnech a po cca 14 dnech běžnými stavebními pracemi.

Vysychání nejlépe zajistíte takto:

Oproti betonu má anhydrit výhodu v tom, že je možné ho rychleji vysušit. Nejdříve po 48 hodinách od uložení potěru je možné ho začít vysoušet a to buď svévolně anebo s nasazením „techniky“. Aby bylo vysoušení efektivní, je třeba si uvědomit, na jakém principu to celé pracuje…

Efektivita bude závislá na zvolené strategii s ohledem na okolní teplotu.

Kondenzaci asi všichni známe z oken, hlavně v kuchyní, vzniká tím, že teplý vzduch nasycený vlhkostí se ochladí při kontaktu např. s oknem, ochlazený vzduch pojme nižší procento vlhkosti než teplý vzduch a tak dojde k uvolnění této vlhkosti.

Pro vysoušení je vhodné tohoto procesu využít v náš prospěch. Vyjma období, kdy jsou venku vysoké teploty a vlhkost vzduchu je relativně nízká.

Při teplotách 10C a níže je vhodné stavbu vytápět aby studený vzduch nasycený vlhkostí se ohřál a pojmul tak více vlhkosti. Stavbu je nutné nárazově (5-10x za den) větrat aby teplý vzduch nasycený vlhkostí mohl ven a studený dovnitř. Jako vytápění nejsou vhodná přístroje, které vytvářejí teplo spalováním něčeho. Nejvhodnější jsou elektrická topná tělesa. Pokud tedy není možné topit vestavěným topením :o).

Při teplotách nad 12C je efektivnější použít odvlhčovače. Odvlhčovače pracují na principu kondenzace, takže vzduch jimi procházející se ochlazuje a uvolňuje se z něj nadbytečná vlhkost.

Z ekonomického hlediska je vhodné je používat jen mezi 12-30C. Nad 30 C je lepší nechat schnout jen za pomoci větrání protože rosný bod je díky nízkému objemu vlhkosti mimo efektivní rozsah vysoušečů. Větrání je vhodné nepřetržité, jen v nočních a ranních hodinách je nutné stavbu uzavřít, aby vlhkost vznikající při ochlazování venkovního vzduchu zas nešla zpět do stavby.

Pzn. Rosný bod je pohyblivý, např. při teplotě 30C a 60% vlhkosti bude rosný bod vyšší (dojde dříve ke kondenzaci při ochlazení) než při teplotě 30 a vlhkosti jen 30%.