Měření radonu

Stanovení radonového indexu pozemku na základě podrobného průzkumu je prvním předpokladem úspěšného řešení. V České republice se pro stanovení radonového indexu využívá od roku 2004 jednotná metodika - „Stanovení radonového indexu pozemku“, která nahradila dříve využívanou metodiku „Kategorizace radonového rizika základových půd“. Komerční firmy, které stanovení radonového indexu pozemku provádějí, musí mít odpovídající povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Tak má jak objednatel stanovení radonového indexu pozemku, tak i stavební úřad, jednoduchou možnost poznat, zda firma, u které se rozhodl zpracování posudku zadat, je dostatečně odborně erudovaná a zároveň přístrojově vybavená, aby získal náležité informace.

Každému pozemku přísluší jedna ze tří kategorií radonového indexu - nízký, střední nebo vysoký radonový index. Zjednodušeně řečeno, čím vyšší je koncentrace radonu v podloží a čím jsou vrstvy zemin a hornin v kontaktním prostředí budoucího objektu s podložím propustnější, tím vyšší je radonový index pozemku. Pro stanovení radonového indexu pozemku je tak nutno zvláště zjistit a posoudit hodnoty objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Pro konečné posouzení je podstatný i druhý parametr - propustnost zemin a hornin pro plyny na sledovaném pozemku.

Při průzkumu pozemku se postupuje v předem daném rozsahu a síti. Odběry vzorků půdního vzduchu pro určení objemové aktivity radonu se provádějí z hloubky 0,8 m. Zpravidla se k tomu využívají tenké odběrové tyče o průměru cca 12 mm, které mají na dolním konci vložen volný, tzv. ztracený hrot. Po zatlučení do země do požadované hloubky se volný hrot vyrazí a z vytvořeného prostoru v zemině se pomocí velkoobjemových injekčních stříkaček odeberou vzorky půdního vzduchu. Ty se přepustí do měřících komor (scintilačních, ionizačních) a následně buď v terénu či v laboratoři probíhá vlastní měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu.

Rozsah měření a způsob stanovení je následující - při hodnocení pozemku před výstavbou samostatně stojícího rodinného domku (nebo pro přístavbu rodinného domku či pro výstavbu obdobně velkého objektu - o ploše zástavby maximálně do 800 m2) je nutno realizovat vždy minimálně 15 odběrů vzorků půdního vzduchu a stanovení objemové aktivity radonu. Pokud se průzkum provádí pro plošně rozlehlejší objekty, nebo najednou pro větší pozemky určené pro souvislou zástavbu rodinnými domky, je nutno využít odběrovou síť 10 x 10 metrů. Takto podrobná síť měření je vyvolaná běžně zjišťovanými rozdíly v hodnotách ve vzdálenostech metrů či desítek metrů, kdy je objemová aktivita radonu bezprostředně ovlivněna konkrétními geologickými podmínkami na pozemku a kdy se často liší radonový index pozemku i pro sousední parcely. V případě využití sítě 10 x 10 m se tak mapuje výskyt jednotlivých kategorií radonového indexu.

Postup ochrany nových staveb proti pronikání radonu vychází i z odpovídajících cenových relací. Cena za podrobný radonový průzkum a stanovení radonového indexu pozemku odpovídá velikosti zkoumané plochy. V případě samostatně stojícího rodinného domu či obdobně velkého objektu (výše uvedených 15 měřících bodů) činí celková cena za detailní radonový průzkum a stanovení radonového indexu pozemku zpravidla cca 3000,- až 4000,- Kč (konečná cena včetně dopravy apod.). Pokud se průzkum provádí pro souvislou výstavbu více rodinných domů, výsledná cena na jeden objekt může být podstatně nižší, neboť se, jak již bylo řečeno, „mapuje“ radonový index v celém území souvislé výstavby. V případě těchto pozemků pro rozsáhlou zástavbu, nebo i v případě větších objektů, vychází celková cena z rozlohy (zmiňovaná síť 10 x 10 m) a činí zpravidla cca 14000,- až 18000,- Kč za 1 ha zkoumané plochy.

Také náklady spojené s preventivními ochrannými opatřeními (tedy vícenáklady vyvolané preventivní ochranou proti radonu, které by se jinak v rozpočtu stavby neobjevily) jsou zásadně podstatně nižší při srovnání s cenami za ozdravná protiradonová opatření ve starší zástavbě, kde byly zjištěny nadlimitní koncentrace radonu ve vnitřním ovzduší.

Autor : Ing. Matěj Neznal, RADON v.o.s.